Zavřete na chvíli oči a představte si Itálii. Co vás napadne jako první? Koloseum? Moře? Benátky?

A co takhle jídlo? Komu z vás při myšlence na Itálii nezpozorní chuťové buňky? Ale Itálie, to není jen pizza a špagety! Tato země ve tvaru boty toho nabízí mnohem více. Hoďte za hlavu starosti s tím, co uvařit k večeři, pojďme se společně podívat pod pokličku italských hospodyňkám.

Italská kuchyně patří k jedné z nejoblíbenějších na světě. Těžko říct, co na to má vliv. Možná je to její rozmanitost, snadnost přípravy nebo použití zdravých surovin. Pamatujete, když vám rodiče říkávali „Nemluv s plnou pusou!“ nebo „Když se jí, tak se nemluví!“? Tak to v italské domácnosti rozhodně neuslyšíte. Stolování je tam totiž obřad, hlavním jídlem je oběd, který trvá i několik hodin, a živé diskutování k němu patří!

Ze všeho nejdříve se podává předkrm – antipasto, a hned za ním první chod – primo. Tím bývá polévka, těstoviny nebo vynikající italské rizoto. Druhý chod – secondo – je tvořen z masa či ryb. A stejně jako u nás, i v Itálii je oběd završen sladkou tečkou, dezertem či ovocem, občas také kouskem kvalitního sýra. Během prvního i druhého chodu italové pojídají zeleninový salát, v kterékoliv roční období. A samozřejmě, co by to bylo za oběd či večeři bez dobrého kvalitního vína? V Itálii je dokonce zákonem povoleno řídit vozidlo s promilemi, které odpovídají jedné sklence vína. Pánové si občas na dobré trávení dají i Grappu, italskou pálenku.

A jaké jsou nejoblíbenější italské suroviny?

Bezesporu těstoviny. Existuje jich přes 400 druhů a každý správný Ital ví, ke kterým z nich se podává jaká omáčka. Každá rodina má také svůj recept na těstoviny. Pokud i vy jste zkoušeli udělat si je doma, jistě víte, že to dá spoustu práce. Ne však italským hospodyňkám. Ty do nich přidávají různé ingredience, bylinky či zeleninu, a tak je výsledek zaručeně výtečný a jedinečný.

Sýry také zaujímají důležité místo na stole. Taková Gorgonzola nesmí chybět na pizze Quattro formaggi, Parmazán se zase smí vyrábět pouze z mléka od krav, které se pásly volně na loukách.

Rissotto se podstatně liší od toho našeho. Pokud se vám pod tímto názvem vybaví dva kopečky rýže doplněné o trochu zeleniny a posypané sýrem, vězte, že to nemá s tím italským co dělat. To je vařené s bílým vínem, „al dente“, tedy na zkus, i když je paradoxně vodnatější.
A čím jiným uzavřít povídání o italské gastronomii než pizzou? První byla vyrobena v Neapoli, ovšem šlo o koláč podávaný s rajčaty. Až později se začal přidávat sýr a další ingredience. Nejznámější pizzou je Margherita, která byla věnována savojské královně Margheritě při návštěvě Neapole. Byla vyrobena tak, aby svými barvami připomínala italskou vlajku – z protlaku, mozzarelly a bazalky.

Buon appetito!